Střelba ze samopalu

Samopal je ruční dlouhá samočinná zbraň střílející zpravidla dávkou a používající pistolové náboje. První samopaly se objevují již na konci první světové války, ale jejich největší rozmach přišel až v období druhé světové války.

Jeho značnou nevýhodou je právě použití pistolového náboje, protože má malý účinný dostřel (100-150 m). Také nízký účinek pistolové munice se v boji může výrazně projevit. Jeho výhodou je naopak vysoká kadence a malé rozměry.

V Česku je tento pojem také používán pro útočné pušky jako např. Samopal vzor 58. Tato terminologická anomálie má pravděpodobně původ v 50. letech 20. století, kdy čs. vojenská odborná terminologie rozlišovala samopaly "lehké" - určené ke střelbě pistolovou municí, a "těžké" - komorované pro náboj střední balistické výkonnosti. Tzv. "těžké samopaly" jsou dnes běžně nazývány termínem útočná puška, ten však v tehdejší politické atmosféře nevyhovoval pro svůj "imperialistický" původ. Tradiční ruský název "Автомат" (automat) má zase při překladu do češtiny příliš široký rozsah významu. Zůstalo tedy u "samopalu" přestože dělení těchto zbraní na lehké a těžké brzy vymizelo.