Lanové centrum

Horolezecké lano slouží lezci k jištění při výstupu v těžkém horském terénu, při sportovním lezení na cvičných stěnách, lezení na ledu a pro další outdoorové aktivity, kde je nutné chránit osoby proti pádu. Jsou využívána i pro slanění (sestup pomocí lana) v místech, kde nelze použít klasický sestup z výšky – např. skalní (nebo jinou) stěnou.

Dnešní horolezecká lana jsou zhotovena z polyamidu, který má výborné pevnostní parametry, ale hlavně je jako jediný schopen efektivně tlumit rázové síly, které vznikají při zachycení pádu lezce. Tzv. dynamická lana jsou konstruována jako pletená s jádrem a opletem (systém Kernmantel).

Obdobnou konstrukci má i statické lano (lano s nízkou průtažností), které má při zatížení menší průtažnost a tím i výrazně menší schopnost tlumení rázových sil. Statické lano najde uplatnění při budování lanovek a statických jištění, používá se také jako lano pracovní.
Značení jednoduchých, polovičních a dvojitých lan.

Z hlediska způsobu jištění se horolezecká lana dělí na:

    * horolezecká lana jednoduchá
    * horolezecká lana dvojitá – dvě lana se zapínají do postupového jištění společně
    * horolezecká lana poloviční – do postupového jištění se zapíná každé lano zvlášť „na střídačku“

Dvojice tenkých lan se obvykle používá v terénech, kde hrozí přetržení nebo nebo přeseknutí lana (dlouhý pád, ostré skalní hrany, padající kameny). V takovém případě se předpokládá, že alespoň jedno lano vydrží.

Horolezecká lana byla v minulosti (cca do 60. let 20. století) vyráběna z přírodních materiálů (např. konopí, sisal, bavlna). Tato lana měla výrazně menší dynamickou pevnost a byla náchylná k hnilobě. Od průmyslového zavedení polyamidových vláken se již tyto materiály neužívají.

K zlepšení vlastností horolezeckých lan se provádí různé chemické úpravy jejich vláken. Hlavně jsou chráněna proti vlhkosti, oděru a nečistotám.